Divadlo už mám ráda



Nikdy bych nevěřila, že já budu někdy hodně kulturní člověk. Protože kultura mě dříve vůbec nezajímala. Aby se vám přiznala, tak poprvé v divadle jsem byla asi místní ve dvaceti letech. A to jsem tam ještě byla donucena. Byly Vánoce a moje sestra se mě ptala, co mi má koupit na Vánoce jako dárek. A já jsem řekla, že vůbec nevím a ať to nechá být, že mi nemusí kupovat nic. Jenomže to by ale nebyla sestra, která by mi něco nekoupila. A protože si asi řekla, že nic nechci, tak udělala to, co jsem nevěděla. Ona mi na Vánoce koupila vstupenku do divadla. Taková pěkná vstupenka. Tedy alespoň ona říkala, že je to vstupenka, kam můžeme jít obě.

Divadlo jsem si oblíbila.

A přitom ona sama ví, že já nemám vůbec ráda divadla. Ale spíše jde o to, že jsem tam opravdu nikdy nebyla. Já jsem divadla měla zafixovaná tím, že do divadel chodí pouze starší lidi. Protože má babička s její kamarádkou stále chodily do divadel. Takže jsem měla za to, že divadla obcházejí hlavně starší lidé. Nicméně ale to byl omyl, protože moje sestra mi říkala, že její kamarádka chodí taky stále do divadla nebo do kina. Sice já mám ráda takhle kina, ale i tak tam nechodím moc často, abych se mohla řadit mezi hodně kulturní lidi. Ale obecně kultura mě zajímá. Hlavně tedy návštěvy zámků a hradů, kde je velmi pěkná a zajímavá atmosféra.

Kina jsou skvělá.

Líbí se vám hrady a zámky? Ale abych se vrátila k tomu divadlu. Já ale už do divadla moc ráda chodím. A první návštěva divadla se sestrou byla opravdu perfektní. Celé divadelní představení bylo pěkné a celá divadelní atmosféra byla vážně pěkná. A musím říct, že jsem se divadlo natolik zamilovala, že jsem si pořídila taky permanentku, takže do divadla už taky chodím pravidelně. A se svým přítelem taky. A jsem velmi ráda, že i můj přítel má rád kulturu. Takže si myslím, že pokud člověk něco nezažije na vlastní kůži, tak nemůže nic hodnotit. A jak jste na tom s kulturou vy?